Jsme svépomocný spolek a rádi bychom dosáhli bezbariérovosti budovy knihovny v naší obci. Čím lze argumentovat, řeší toto nějaké právní předpisy?

Děkuji

Odpověď:

27.6.2024

Dobrý den.

Knihovna je veřejná budova.

Problematikou bezbariérového přístupu do veřejných budov se zabývala vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Tato vyhláška byla bohužel zrušena v roce 2024, čeká se na novou, ale onu vyhlášku č. 398 lze ke starému stavebnímu zákonu (tedy předpokládám, že např. u starších budov) užívat až do přijetí vyhlášky nové, takže bych s ní v případě starší obecní knihovny při jednání se zřizovatelem knihovny klidně argumentovala.

Dále je tu Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2010 Sb. m. s.), která v čl. 9 Přístupnost přímo ustanovuje povinnost státu odstraňovat stávající architektonické bariéry a překážky, které brání přístupnosti budov, dopravní sítě a dopravy.

Opatření se týká všech veřejně přístupných budov včetně úřadů veřejné a státní správy, obytných budov, školských, zdravotnických a sociálních zařízení, staveb pro kulturu a sport, dále pak se vztahuje na stavby pro zaměstnávání a na dopravní infrastruktury v částech přístupných pro veřejnost.

Včetně tedy např. knihoven.

Je též možné zkusit se s žádostí o stanovisko obrátit též třeba na místně příslušný inspektorát práce. Inspektoráty práce se totiž podle § 5 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a tento inspektorát by se mohl zřizovatele knihovny začít tázat, proč v konkrétní veřejné knihovně není bezbariérový přístup, i když je to veřejná budova, navštěvují ji lidé a pracují v ní lidé (mohou tedy mezi nimi být i lidé s TP).

Držím palce.

S pozdravem a přáním hezkého dne

Mgr. Kateřina Vítová

NIPOS