Dědeček byl výtvarník, byl to spíše jeho koníček, nikoli hlavní zdroj obživy. Dědeček zemřel v roce 1982. Nyní jeho rodná obec začala používat jeho díla k sebepropagaci, ovšem ne úplně vkusným způsobem. Máme jako dědicové nějaká práva?
Rádi se s obcí i dohodneme, jen bychom chtěli mít prezentaci dědečkova díla pod kontrolou.
Děkuji.
11. 8. 2025
Dobrý den.
Jakožto dědicové máte (a to 70 let po smrti autora) mnoho práv k dědečkovu dílu. Např. máte právo na odměnu za užití díla, za pořízení rozmnoženiny díla, za vystavování díla, za opětovný prodej originálu díla… Máte právo o užití dědečkova díla rozhodovat, např. ona rodná obec může dědečkovo dílo užít jen se souhlasem nositelů práv, což jste vy, dědici. Požívat dílo k propagaci, nebo třeba pořizovat rozmnoženiny děl, lze jen s vaším souhlasem atd. Můžete dále žádat a to i soudní cestou, aby ten, kdo porušuje autorské právo, svého jednání zanechal (např. žádat soud, aby rušiteli zakázal pokračovat v neoprávněném rozmnožování, vystavování či propagaci díla). Dále se žalobce, zde by to byl dědic umělce, může domáhat obnovení stavu, který byl před porušením práva, resp. odstranění následků. Lze tak např. žádat soud, aby nařídil „zničení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla“. Můžete též žádat i náhradu za vzniklou újmu nehmotnou (např. za poškození jména autora či rodiny). Můžete žádat nejen omluvu za zásah do osobnostních práv autora, ale v závažných případech i náhradu v penězích. Plus můžete žádat i náhradu hmotné škody a např. můžete po obci žádat i vydání bezdůvodného obohacení.
Neznám detaily případu, ale doporučuji, zvláště pokud nebude možná dohoda s obcí a nebudete moci svá práva chránit sami, obrátit se na Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, z. s. (OOA-S) s žádostí o pomoc.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová
NIK