Jsme zaměstnanci městského divadla, herci. Nyní budeme hostovat v jiném divadle. Jak toto funguje smluvně – je to stále v rámci naší pracovní smlouvy? Neměli bychom naopak na práci v jiném souboru mít vedenou samostatnou smlouvu, zvláště pokud je to zakotveno v kolektivní smlouvě a pokud zkoušení takovéto inscenace probíhá nad rámec našeho pracovního úvazku i pracovních hodin?
Dá se, prosím, říct, jak by měl postup probíhat správně, případně, na koho se můžeme s dotazem obrátit?
3.2.2025
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz. Trochu to rozeberu, jelikož odpověď zde není zcela jednoduchá.
Výkon umělecké činnosti v České republice podléhá z pohledu umělců a osob, které činnost vykonávají, pod působnost pracovního práva, popř. práva občanského. Jste tedy zaměstnankyně divadla X a máte v divadle XY nastudovat a provést nějakou roli v představení.
Základní otázka je, v jakém právním vztahu a vlastně i režimu účinkování v divadle XY proběhne. Důležité pro určení právního režimu bude to, zda uvedená činnost naplňuje znaky závislé práce. Při naplnění těchto znaků se bude vždy jednat o základní pracovněprávní vztah.
Taková práce musí být vykonávána v pracovním poměru nebo na DPP či DPČ.
Pokud tedy budete v rámci toho hostování konat dle pokynů zaměstnavatele a jeho jménem, půjde patrně o závislou práci – tedy ve Vašem případě konanou v pracovním poměru.
Jde nyní zejména o to, co máte napsáno v pracovní smlouvě, tedy co je obsahem pracovního poměru, který jste uzavřeli. Důležitý je hlavně druh práce a délka pracovní doby, je-li sjednána.
Sjednaný druh práce je jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy (§ 34 odst. 1 písm. a) ZP) a zaměstnavatel má povinnost přidělovat zaměstnanci práci, odpovídající tomuto sjednanému druhu práce. A zpravidla zaměstnavatel zaměstnanci určuje, které pracovní činnosti má vykonávat, tzv. pracovní náplň. Pracovní náplň (písemný dokument) nebývá většinou součástí pracovní smlouvy, ale zaměstnavatel ji stanoví svým jednostranným opatřením. Pracovní náplň může doplňovat, měnit, ale vždy to musí být v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Zákoník práce definuje délku týdenní pracovní doby (§ 79 ZP). Ustanovení § 34b odst. 1 zákoníku práce pak výslovně stanoví povinnost přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
Zákoník práce dále stanoví, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určuje i začátek a konec směn.
Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce (§ 81 odst. 1 a 2 ZP).
Rozvržení pracovní doby bývá zaměstnavatelem upraveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele – pracovním řádu a případně může být upraveno i kolektivní smlouvou.
Pokud tedy máte v pracovní smlouvě nebo v pracovní náplni napsáno, že např. máte v rámci svého pracovněprávního vztahu konat určitou uměleckou činnost nejen v domovském divadle, ale i na zájezdech, tak v rámci plnění svých povinností plynoucích z té pracovní smlouvy byste měli realizovat i hostování v divadle XY a to včetně zkoušek. Není tedy třeba jiná smlouva – máte podepsanou pracovní smlouvu a divadlo si jako zaměstnavatel sjednalo hostování a Vy jako zaměstnanci se na tom představení budete podílet, protože jste u zaměstnavatele zaměstnáni. Samozřejmě k Vašim uměleckým výkonům během hostování v divadle XY máte práva výkonného umělce plynoucí Vám ze zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon.
Pouze by se za určitých okolností mohlo jednat o práci přes čas.
Takže si nastudujte svou pracovní smlouvu a pracovní řád divadla a v případě pochybností nejdříve kontaktujte personální oddělení divadla s prosbou o vysvětlení. Pokud by zaměstnavatel nekomunikoval a Vy jste se domnívali, že došlo k porušení zákoníku práce, obraťte se na Inspektorát práce www.suip.cz
Pokud by práce v rámci hostování v jiném divadle byla opravdu nad rámec Vaší pracovní smlouvy, pak až v této situaci by se sjednávala a podepisovala smlouva jiná, obvykle dle zák. č.89/2012 Sb., občanského zákoníku.
A nabízela by se třeba možnost uzavřít si smlouvu, která není výslovně pojmenována zákonem (§ 1746 OZ). Lze totiž uzavřít podle své vůle jak smlouvu, která je zákonem upravena, tak i smlouvu, která upravena není.
Sem patří smlouvy s názvy typu názvy jako „Smlouva o vytvoření uměleckého výkonu“, „Autorská smlouva“, „Umělecká smlouva“ apod.
Dále přichází v úvahu možnost využití smlouvy o dílo nebo smlouvy příkazní. Smlouva o dílo je upravená v § 2586 až 2635 OZ. Ustanovení § 2631 až 2635 OZ jsou pro Vás pak obzvláště významná, je zde zvlášť upravena smlouva o dílo s nehmotným výsledkem, což je i herecký výkon.
Tolik tedy nástin možných řešení popsané situace.
Zda je postup divadla v popsaném případě správný nemohu však posoudit bez znalosti přesného znění Vašich pracovních smluv a vnitřních předpisů platných u Vašeho zaměstnavatele a také oné zmíněné kolektivní smlouvy.
Samozřejmě se na mne můžete kdykoli obrátit s dalšími dotazy či doplněním popsaného problému.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová
NIPOS