Jsem zaměstnána v kultuře u příspěvkové organizace. Mám smlouvu s tzv. klouzavou pracovní dobou, kdy pevná část byla stanovena od 9,00 do 14,00 hodin, přičemž práce z domova je po dohodě možná.
Prosím o názor, jak je započítávána návštěva u lékaře před a po pevně stanovené pracovní době při dodání propustky potvrzené lékařem, zda je na volno nárok a zda je placené.
Děkuji
Odpověď:
27.6. 2024
Dobrý den.
Návštěva lékaře v pracovní době je z pohledu práva překážkou práci na straně zaměstnance. Práva a povinnosti s ní související stanoví zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Jde o jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Návštěva u lékaře v pracovní době je podle § 199 překážkou v práci na straně zaměstnance, pro kterou zaměstnanec nemůže konat svou práci z důvodů týkajících se jeho osoby. V takovém případě je zaměstnavatel povinen tomuto zaměstnanci poskytnout pracovní volno a náhradu mzdu nebo platu.
Pokud vyšetření či ošeření nemohlo být provedeno mimo pracovní dobu, je zaměstnavatel povinen svému zaměstnanci poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy či platu.
Pracovní volno s náhradou mzdy či platu se umožní pouze na nezbytně nutnou dobu a v případě, že vyšetření či ošetření bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které :
– je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil,
– je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance,
– je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.
Nezbytně nutná doba u lékaře v sobě zahrnuje:
- Délku potřebný na dané vyšetření či ošetření,
- čas strávený čekáním v čekárně,
- čas strávený cestováním z pracoviště do zdravotnického zařízení a zpět.
Je třeba zmínit, že doba nezbytně nutná není obecně daná. Vždy vyžaduje individuální posouzení v rámci konkrétního vyšetření či ošetření.
V zásadě byste při většině návštěv lékaře měla mít nárok na pracovní volno s náhradou platu, většina lékařů nepracuje v pozdním odpoledni a ošetření tak nelze provést po vaší pracovní době. Pouze pokud byste zjevně účelově cestovala za lékařem na delší vzdálenost a to bez závažného důvodu, měla byste nárok na náhradu mzdy jen na dobu nezbytnou k ošetření a zbytek doby strávené na cestě k lékaři by byl nárok jen na poskytnutí volna.
Pokud máte pevně stanovenou jen část pracovní doby a zbytek máte patrně možnost homeoffice , nebo si práci plánujete sami pak si myslím, že bude platit úprava v § 317 odst. 4 zák. 262/2006 Sb. sice tedy úprava dopadající na práci na dálku konanou v době, kterou si zaměstnanec sám rozvrhuje a je to tak, že dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek zaměstnanec sám rozvrhuje, platí že
a) se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak,
c) se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit (tzv. fiktivní rozvrh).
Překážky v práci dle § 199 zákoníku práce se uplatní i při pružném rozvržení pracovní doby, jejíž začátek a konec určil zaměstnavatel dle § 85 zákoníku práce.
Pokud Vám zaměstnavatel pracovní dobu a její rozvržení stanovil, což je Vámi popsaný případ, a to od 8.00 do 13.00 hod., jde pořád o pracovní dobu určenou a rozvrženou zaměstnavatelem. Nárok na náhradu mzdy či platu při jiných důležitých osobních překážkách v práci v tomto případě tedy také máte.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Mgr. Kateřina Vítová
NIPOS